Březen 2017

03. První měsíc

2. března 2017 v 0:44 | Mia |  Kapitola 2: USA
PRVNÍ TÝDEN
V pondělí 23.1. nastal můj první pracovní den. Hezky jsem si vstala o půl 8, abych na 7.45 nastoupila převzít si mimčo, se všemi se rozloučit a pracovat :D. Mimi má velmi nabitý program papáním, hraním a spaním, co vám budu povídat. Spaní mimča jsem si hezky užila v tichosti nebo pustila seriál. Sarah přišla vyjímečně v 1, abych pracovala z domu. Ve 3 přijel Blaise, stavěli jsme origami a pak i se Sarah šli všichni na procházku na hřiště. O půl 6, tedy po skončení pracovní doby jsem byla šikovná a šla si zaběhat. Potom jsme si dali véču, pokecali, dostala jsem profil na spotify na hudbu, pořešili jsme profil na kurz na řidičák a pak jsem si šla lehnout k telce. No prostě pohodička lahodička :)
V úterý se v podstatě vše opakovalo, včetně běhání. Akorát jsem zjistila, že dle výpočtu kalorií málo jím, tak to musím napravit :D Také přišla cleaning lady, což bylo pro mě docela divné, že ona lítá po baráku a uklízí a já si ležím u notebooku, protože mimčo spí :D.
Ve středu zas řádil zahradník na zahradě. Já si doma pěkně zacvičila a večer mi Taylor koupil pečivo z rýžové mouky (kvůli alergii na pšenici a žito), takže konečně můžu jíst pečivo bez výčitek. Také koupil ingredience na muffiny, protože jsem se nabídla, že je ve čtvrtek upeču. No to zas byl jednou blbej nápad.
Muffiny se povedly, o tom nemusí nikdo pochybovat. A to je právě to. Bojovala jsem celý den, abych je všecky nesežrala. Dala jsem si dva a najednou můj kalorický příjem byl naplněn :D Takže problém s nedostatkem jídla se rychle vyřešil. Nicméně mě Taylor se Sarah večer velmi podporovali, abych si nedala další. Jsou hodní, že? A já si nedala, jupí :D A taky jsem začala s jógou, prosím pěkně. Není to špatná věc :)
V pátek jsem si užila poslední předvíkendový pracovní den klasicky a s filmem, když mimčo spalo :D Večer mě rodinka vzalado takové řecké bufetové reastaurace, kde jsem zkusila česnekovo houbový hummus (dost dobré!), cizrnový salát (nene), dušené hovězí, tzatziki čomáčku a jehněčí kebab (maso nezklamalo). Pak jsme cestou ještě nečekaně letěli koupit konvu na čaj (věřte nebo ne, rychlovarné konvice tu nejsou moc běžné, jen ty pískací na sporák) a tak jsem vzala i přání pro taťku k narozkám.
V sobotu dopoledne přišla LCC Arienne na první orientační schůzku. Řešila otázky ohledně pravidel a jak nám to funguje. Jelikož je ukecanější než bývám já, zdržela se 2 hodiny, ale bylo to fajn, je super :) Pak jsme s Taylorem a Blaisem jeli na narozeninovou party sousedovic holky do trampolínového centra. Bohužel jsme s Taylorem měli džíny a to tam být nesmí, tak jsme si nezaskákali, ale nevadí. Pohcutnala jsem si na pizze, zákusku (jako naše linecké s karamelovo čoko krémem) a cupcaku (viz foto, ano, ta růžová poleva chutnala stejně sladce a jedovatě, jak vapadá :D). Po návratu jsem koumala, jak získám své sociální číslo a pak mě sarah vzala na týdenní nákup. Jely jsme do H.E.B. Už abych si zvykala, že tady normální obchod typu kaufland, je velký jako naše makro. No byl jsem zas jak ve filmu a jen zírala kolem sebe. Nicméně jsme se se Sarah podporoval v nekupování nezdravého jídla a dopřála mi dobroty v podobě semínek a plísňových sýrů (tady je President nejlevnější značka a ještě byl v akci :D).
V neděli ráno jsme jeli k Tylorově mamce. Varovali mě, že je sběratelka a má dům plný věcí (plus 4 garáže plné věcí), ale to, co jsem spatřila, se představit ani nedá. Jako přeplněné museum. Věci prostě VŠUDE. Zatímco muži pomáhali stěhovat věci do budoucího obchodu s těmito věcmi, se Sarah a Blaise jsme sedli do golfového vozíku a jeli na projížďku kolem domu a vody (ne, nemohli jsme prostě jít pěšky). Byla jsem pořád jen v němém úžasu a zas se cítila jak ve filmu. Odpoledne jsem se těšila na rande s Milou, českou bývalou aupair. Bylo to hodně divné mluvit s někým česky :D Ale vykecala jsem se parádně. Supr bylo zjištění, že je Mila taky milovnicí metalu, jupí :D Nejdříve jsme skákly do wallmartu, protože potřebovala pár věcí a pak mě vzala do Gallerie. Koukly jsme vedle na úžasný vodopád na stěně a skleněný mrakodrap a pak se vydaly procházet. Zase jsem se divila, když jsem uprostřed nákupáku spatřila kluziště na zimní bruslení. Mimochodem velikost Gallerie je tak 3x větší než Nová Karolina. Po procházce jsme usedly do mnou vytouženého The Cheesecake Factory. Asi 10 minut jsem vybírala dortík a nakonec zvolila lískooříškový s nutellou. Jop, bylo to jak v pohádce, ale sladké pekelně. Musela jsem kousíček nechat, jak mi bylo už blbě, a to jsem schválně předtím nic nejedla :D Nicméně odpoledne bylo super :)

DRUHÝ TÝDEN
V pondělí byla pohodička, v úterý malý šíleně řval, ve středu se stavila babi s dědou (a donesli mi nutellu, díky, to bude boj ji nežrat :D) a já dělala na večeři karbanátky v troubě s kaší. Naštěstí všem chutnalo. I když Blaise strašně nechápal, jaktože ta divná česká kaše nechutná jako ta jejich. No proto, že babička dělá kaši vždy z prášku :D Mimochodem ani nepoznal, že škrábu brambory. Myslel, že to žluté, co mám v ruce, je banán nebo nějaké ovoce. A nechápal, proč ty brambory škrábu a že je takto nikdy neviděl :D To mě fakt pobavilo.
V pátek jsem si užila den volna s heslem "nehodlám nic dělat". Vstala jsem v 10, snídani si vzala do postele, pustila si film, zacvičila si, čučela na seriály, dělala na online kurzu k řidičáku a prostě byla zavřená v pokoji a užívala si ten pocit, že děcka jsou za dveřma a já je nemusím hlídat :D. Večer jsem pomohla s večeří a udělala sýrovou omáčku k pečené zelenině. Pak jsme se všichni dívali na nový animák Trolls, byla to švanda. A pak hujá do postýlky, no parádní den :D
V sobotu jsem si, jakožto o správném cheating day, dopřála nutellu. Ale místo mléka jsem si dala zelený čaj, takže kalorie mi seděly, ha! :D A čekal mě můj první večer venku s dalšími aupair, měly jsme jít do kina. Co se ale mohlo stát jenom mě? Dojela jsem do špatného kina! Jenže než jsem se v tom ujistila, bylo už pozdě jet do toho správného. Tak mě milý Taylor odvezl domů. Mezitím jsem si postěžovala Kláře (další bývalé české aupair) a ta se nade mnou slitovala a spolu s manželem mě kolem 11 vyzvedli (až se napapkali raků :D) a vzali mě do jejich oblíbeného baru. Nezmínili se ale, že tu hraje živá kapela a k tomu rocková. Takže večer byl nakonec super, zahráli jsme i šipky, dali drink a o půl 3 mě vesele dovezli domů :)
V neděli jsem konečně dokončila online kurz na řidičák a zkusila jsem si se Sarah první jízdu autem do obchodu a hurá, přežily jsme bez újmy. Chce to jen trénink a dobrou navigaci :D. O půl 6 jsme se vydali k sousedům, kteří pořádali Super Bowl party. Bylo to fajn, zase jsem poznala nové lidi a zažila důležitou americkou událost. Letos se Super Bowl dokonce konal v Houstonu, takže asi půl hodiny od nás byly ty nejznámější celebrity. A jelikož lístek stojí prý asi 5000 dolarů, hodně lidí pořádá doma akce nebo se dívají v hospodě. Zajímavé je, že hra vždycky trvá pár minutek a naskočí série reklam. Reklama během vysílání prý stojí 5 milionů, takže byly vidět samé známé značky a furt dokola :D. Nicméně sousedi mě pozvali, ať s nima zůstanu, i když rodinka už šla domů (ačkoliv Taylor nevydržel a po chvíli se vrátil :D). Takže zase fajn večer. Zůstala jsem s nima do konce, do půl 11. S dalším párem a Johnem, do jehož nádherné obrovské a rozkošné dogy Lady Bear (Medvědice), jsem se zamilovala. Je prostě boží!

TŘETÍ TÝDEN
V úterý jsem si užila to, že mi uklízečka uklidila pokoja vyměnila povlečení, parádní pocit :D. Ve středu jsme se se Sarah vydaly na sociálku kvůli získání mého sociálního čísla, které tady potřebujete vlastně na vše. Byla jsem absolutně zděšená, když jsem uviděla obrovskou frontu stovky černých a hispánských lidí. Nicméně jsme si musela stoupnout na konec a doufat, že přežiju ve zdraví. Naštěstí pán z ochranky zrovna jmenoval tři různé fronty. Já jsem díky bohu šla s čtyřmi dalšími lidmi do fronty čekající na nové číslo. Dalších asi 20 lidí čekalo na zněmu údajů a třetí fronta čítala přes stovku lidí čekajících na dávky. No jo, stejné jak u nás, ještě horší. Se Sarah jsme čekaly jen chvíli ve frontě než pro nás přišel milý úředník. Pochválil mi moje ombre vlasy a když jsme vypadala překvapeně, dodal, že má tři dcery. A k tomu dva syny. Pak nadávající Sarah, stěžující si na tu šílenou frontu a kam jdou její daně, oznámil, že měsíčně pošlou 50 milionů dávek. No šílené.
V pátek jsem se nemohla dočkat, až půjdu konečně zas ven. Zhrozila jsem se ale, že nemám žádné pěkné boty na večer. A jekilož se Sarah nechtělo jít se mnou nakupovat, napsala mi ať jí vlezu do šatníku a mrknu po něčem. Překvapilo mě, že ačkoliv je o hlavu menší, má číslo 8, které mi padlo. Tak sjem si půjčila boty na dost vysokém podpatku. Po různém plánování jsem se nakonec přidala ke Karolíně která šla ven s Jenny a jejím manželem. Pozvali nás na kužátko, protože měli kupony. A pak nás vzali do Wild West. Michalka byla zase jak ve filmu!!! Uprostřed typické westernové výzdoby byl obrovský parket, kde páry tancovaly dokola na country písně. Po 10 hodině, kdy staříci šli spát, se zjevili mladí a začala častěji hrát i moderní hudba. Sice jsem trochu umírala na mých podpatkách, ale i tak jsem si pěkně zatrsala a Rei nás učil ty jejich tance, no parádní to bylo!
V sobotu mě Taylor vzal na nákupy, protože jsem fakt potřebovala ty boty. V posledním obchodě jsem konečně našla pěkné a i né tak drahé a podpatek tak akorát. Večer jsem měla jít ven s Barbarou a její kámoškou Ines a jejími kámoškami. První jsme byly ve sport baru a pak, jelikož jsme s Barbarou chtěly tančit, jsme jely do Dogwood. No sem už nevlezu. Lidí jak sra*ek, což bych i přežila, ale "taneční parket" bylo místo mezi stoly uprostřed baru, takže sloužilo spíš na procházení k baru a ven a do toho se někteří teda snažili tancovat, ačkoliv to moc nešlo. Takže tady se mi moc nelíbilo. A v neděli jsem si pěkně užila nic nedělání a jenom koukala na české filmy a válela se v postýlce, ha. :D

ČTVRTÝ TÝDEN
V úterý se konal oslavovaný Valentýn. Fakt jsme nečekala, že dostanu přáníčko a čokoládky. Řeší se to tady opravdu dost. Nedávají si dárečky jen zamilovaní, ale celá rodinka nebo kamarádi. Tak jsem si aspoň vychutnala čokošku.
Ve čtvrtek jsme se s Taylorem a dětma vydali na úřad kvůli řidičáku. Když jsem přišla si ťuknout lístek do fronty, oznámilo mi to čekání 40 minut. Tak se Taylor rozhodl, že pojedeme domů a mezitím by přijela Sarah a my bychom se vrátili sami bez děcek už. Jenže, když jsme dorazili domů, píplo mi to 15 minut a za chvilku, že už jsem na řadě. Tak jsme se teda zase sebrali a jeli s dětma zpět. Tam u okýnka už nikdo nebyl, ale posadili nás na lavičku. Za chvíli se nás ujala aktivní černoška a poslala nás k okýnku. Zde nebyla zrovna milá paní a velmi rychle mě poslala domů, protože jsem neměla sprváně vytištěý formulář a chyběly mi papíry o residenci. Tak jsme zklamaně odcházeli, ale aktivní pracovnice ás hned zastavila, co se děje, že už odcházíme. Vysvětlili jsme jí to a ona nás zadržela a dala nám papírek s mejlem, kam máme dokumenty poslat. Poté vše vytiskla a poslala nás k dalšímu okýnku. Naštěstí tu byla milá paní, která mi i ten špatný formulář vytiskla správně. Takže jsem se mohla přihlásit, udělat zrakový test, vyfotit se a těšit se na konec března na zkoušku řízení.
V pátek jsem šla s Kájou, Jenny a Reiem ven. Nakonec jsme usoudili, že Wild West je fakt nejlepší místo k tančení. V sobotu jsem jela s rodinkou na oslavu neteřiných 9. narozenin. Teda Taylorova sestra taky bydlí na předměstí, jenže trochu bohatším s asi tak dvakrát větším barákem. Zase jsme byla jak ve filmu a hlavně umírala z dortu :D Večer jsem pádila zas do Wild West s Jenny a Reiem :D A v neděli jsem si tam pěkně užila aupair meeting. Za 4 dolary hodinová lekce tance a ještě večeře. Byla to pajáda. :)