2. Přihláška a přijetí do APC

26. listopadu 2016 v 0:09 | Mia |  Kapitola 1: Začátky
Ihned v pátek 16.9. jsem se pustila do vyplňování přihlášky, protože jsem se samozřejmě nemohla dočkat. Takže nekonečné psaní začalo. Nejprve základní údaje, poté koníčky a zájmy, zkušenosti s dětmi, zkušenosti s řízením auta, s kým by mi vadilo a nevadilo žít a tak dále. Nakonec jsem se celkem bavila otázkami typu: zda jsem někdy měla problém s drogami, zatčením nebo psychické problémy. U toho jsem si myslela, že určitě jsem blázen, mám papíry na hlavu a ještě jim to vykecám, ne? :D

Druhý den jsem samozřejmě ihned musela natočit video, štvát se se stříháním celé odpoledne a nadávat na programy, že mi nic nejde. K večeru se mi ale zadařilo a video jsem slavnostně nahrála. Po víkendu přišlo zábavné vyřizování výpisu z rejstříku trestů a klusání k doktorovi, který mi odmítal dát vyplněný formulář, dokud nepřijdu na preventivní prohlídku. Takže mi nic jiného nezbylo a musela jsem si posedět v čekárně. Nicméně papír jsem získala.

Na pátek jsem si domluvila pohovor ve Zlíně s panem Masařem. Hezky jsem si to zařídila, abych mohla jet s Péťou, který mi ještě před odjezdem v práci naskenoval vysvědčení, výpis a papíry od doktora. A mohlo se jet. Samozřejmě jsem byla nervózní a při mluvení v angličtině jsem se pořád zakoktávala. Nicméně pohovor probíhal česko-anglicky, takže pohoda. Za 20 minut jsem kráčela na obídek. :D

Od tohoto dne jsem neustále kontrolovala profil, kdy mi konečně SA potvrdí interview a odešle tedy profil do APC. Konečně jsem se 11.10. (tedy po necelých třech týdnech) dočkala. Přišel mi od APC online test osobnosti, který jsem hned začala vyplňovat. V půlce otázek jsem sice netušila, co vybrat, ale nakonec mi vyšly celkem pravdivé výsledky, se kterýma se raději chlubit nebudu. :D

Po dalších necelých dvou týdnech, tedy 21.10., mi konečně spustili profil. Takže tímto okamžikem začalo i mé nekonečné kontrolování e-mailu. Hned v pondělí jsem se dočkala první rodinky. Sice roztomilí, ale z Minnesoty a nadšenci lyžování, kteří navíc pravidelně jezdí na horskou chatu. Takže u mě jasné NE. Nesnáším zimu a ze zimních sportů zvládám možná sáňkování. :D Jinak se postavím na kopec a omdlívám, natož ještě být na lyžích, vůbec! Takže jsem rodinku mile odmítla. Ovšem touto první odezvou začíná příšerné ticho po pěšině...

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hrobárka Hrobárka | Web | 26. listopadu 2016 v 14:30 | Reagovat

:-D Na zimné športy som krivá aj ja. Tiež zvládam leda tie sánky aj to hrozí úraz...
A držím ti palce :)

2 Mia Mia | 26. listopadu 2016 v 14:34 | Reagovat

jejda on už to někdo čte? to čumím :D ale díky :) a zimní sporty nikdy :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama